Novinky

Asistované návštěvy dětí za rodičem pokračují

Dne 13. září 2016 a 1. listopadu 2016 proběhly skupinové návštěvy dětí ve věznici Světlá nad Sázavou, při kterých asistovali odborní pracovníci ČHV. V září a v listopadu proběhla také asistovaná návštěva tří dětí za matkou ve věznici Velké Přílepy. Poslední návštěva ve věznici Světlá v tomto roce proběhne dne 6. prosince 2016.

Jménem všech dětí i jejich rodičů děkujeme všem individuálním dárcům i MPSV, kteří tyto návštěvy finančně či jinak podpořili. Šťastná shledání, radostná objetí a slzy v očích, které setkání doprovázejí jsou dokladem, že tato podpora má svůj hluboký smysl.

Zástupci ČHV prezentovali situací dětí s rodičem ve výkonu trestu na první odborné konferenci

Dne 22. listopadu 2016 se ředitelka ČHV Lucie Rybová zúčastnila první odborné konference k problematice dětí s rodičem ve výkonu trestu pořádané spolkem Za Branou v Praze. Konference se zúčastnili  mimo jiné i zahraniční hosté z Velké Británie, kteří prezentovali řadu služeb, které pro děti a rodiny ve věznici zajištují včetně provozu  návštěvních center, kde s rodinami pracují a  poskytují jim informace.       

Kromě shrnutí problémů, se kterými se děti s rodičem ve výkonu trestu potýkají, L. Rybová nastínila i možné změny  (koncepční, metodické, legislativní i praktické), které by mohly situaci dětí i rodin odsouzených osob zlepšit.  

O některých změnách (např. pilotování a uzákonění možnosti dětí komunikovat s rodičem přes Skype) probíhají nyní jednání mezi zástupci ČHV a Ministerstvem spravedlnosti.

Prezentace z konference je ke stažení zde.

Více ke konferenci na http://www.zabranou.cz/news/ct-cro-a-blesk-o-konferenci-za-branou-o-rodinach-a-detech-odsouzenych/

Tisková zpráva: Prohlášení Českého helsinského výboru k reakci ústavních činitelů na návštěvu dalajlamy

V říjnových dnech 2016 navštívil Česko duchovní vůdce tibetského lidu, XIV. dalajlama Tändzin Gjamccho. Vystoupil na konferenci Forum 2000, která se pravidelně koná v návaznosti
na iniciativu Václava Havla. Václav Havel poprvé pozval dalajlamu brzy po vítězství sametové revoluce po listopadu 1989 a udržoval s ním kontakty. Dalajlama se mohl stát jeho průvodcem
i v posledních dnech jeho života.

Správa Pražského hradu se dopisem z 13. října 2016 pokusila zabránit setkání veřejnosti s  dalajlamou na Hradčanském náměstí. Žádný skutečný zákonem daný důvod pro takové omezení nebyl, a proto je třeba to považovat za snahu omezit ústavně zaručené shromažďovací právo. Naštěstí se vynalézavým a statečným organizátorům podařilo najít řešení, do kterého nemohla správa Hradu zasáhnout.

S dalajlamou se 18. října setkali dva členové vlády, Pavel Bělobrádek a Daniel Herman. Rovněž se s ním podle dostupných informací setkalo padesát zákonodárců (poslanců a senátorů). Na to ještě týž den reagovali čtyři nejvyšší ústavní činitelé, prezident Miloš Zeman, předseda senátu Milan Štěch, předseda sněmovny Jan Hamáček a předseda vlády Bohuslav Sobotka společným prohlášením, v němž se od občanského postoje svých kolegů distancovali. Výslovně uvádějí: Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány.

Prohlášení čtyř ústavních činitelů je ostudným porušením povinnosti hájit občanské svobody a lidská práva kdekoli na světě a odmítnutím solidarity, již jako občané svobodného světa dlužíme obyvatelům Tibetu a také obyvatelům Číny, jejichž občanské svobody a lidská práva jsou tamním režimem hrubě porušována.

Ekonomické vztahy s Čínou se mohou vyvíjet na základě rovnoprávného partnerství, ale nesmějí se stát záminkou pro trapné pokorné podřizování se diktátorským nárokům. Podobně jako Václav Havel jako prezident nepochybně patřičně hájil politické a ekonomické zájmy České republiky a zároveň požadoval od Číny a dalších států respekt k základním právům a svobodám, tak i současný slovenský prezident Andrej Kiska jistě neohrozil zájmy své země, když se o víkendu v Bratislavě s dalajlamou setkal.

Vyslovujeme solidaritu s okupovaným Tibetem a odmítáme politiku čínského režimu zaměřenou na likvidaci tibetské kultury. Naléhavě žádáme odpovědné české politiky, aby respektovali mezinárodní dokumenty o lidských právech a aby se chovali jako zvolení reprezentanti svobodného, svrchovaného státu.

Za Český helsinský výbor

Táňa Fischerová, předsedkyně ČHV

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Tisková zpráva: Výzva k odvolání ředitele Odboru azylové politiky Tomáše Haišmana z funkce

Český helsinský výbor žádá v otevřeném dopise ministra vnitra o odvolání ředitele Odboru azylové politiky Tomáše Haišmana z funkce kvůli jeho nepřijatelným výrokům. Více níže text výzvy.

Otevřený dopis ministru Milanu Chovancovi  

Výzva k odvolání ředitele Odboru azylové politiky Tomáše Haišmana z funkce 

Český helsinský výbor na základě informací o průběhu semináře na téma „ Možnosti integrace migrantů v Evropě“, který pořádal dne 4. října 2016 poslanec PhDr. Zdeněk Soukup pod záštitou Názorové platformy Poslanci, senátoři, europoslanci – obrana evropské kultury a jejích hodnot, jehož se bez skrupulí a pochybností zúčastnil hlavní úředník přes azylovou politiku PhDr. Tomáš Haišman, ředitel Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky (seděl vedle Lukáše Lhoťana a Benjamina Kurase, kteří jsou známí svými xenofobními postoji a výroky), žádá ministra vnitra o jeho odvolání, a to zejména s ohledem na výroky tohoto vysokého státního úředníka: např. „ proud, se kterým jsme se loni setkali – a můžeme si o tom mediálně říkat, co chceme –  je celý od začátku proud ekonomické migrace. Pokud by šlo o uprchlíky, tak by pravděpodobně uprchli z rizikové země do země sousední, kde je poskytnuto bezpečí“, „skupina zemí V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, jsou základním oponentem neomarxistických, sociálních experimentů z pera Evropské komise, když jejím nápadům, jak přistupovat k migraci, oponují selským rozumem.“

Tomáš Haišman se dlouhodobě staví negativně k uprchlíkům, kteří hledají záchranu a pomoc před násilím ve vlastních zemích v zemích demokratických. Politici mu naslouchají, protože politika izolacionalismu jim jistě přináší více bodů u určité části obyvatelstva, než kdyby byli ochotní přiznat, že máme nějaké mezinárodní závazky. Naši zemi tak řadí k těm, kdo se už nehlásí k hodnotám humanismu a solidarity, ale k nesnášenlivosti a nepřátelství vůči slabým.

Nejen účast v této společnosti, ale i samotné výroky ředitele Odboru azylové a migrační politiky Tomáše Haišmana jsou zásadním porušením povinností a nestrannosti státního úředníka a navíc jdou proti smyslu toho, co má na svém místě hájit. Dlouho jsme k jeho, již dlouhá léta kritizované činnosti mlčeli, ale domníváme se, že tímto posledním aktem pohár trpělivosti přetekl.

Jsme přesvědčeni, že nastal čas odchodu Tomáše Haišmana a žádáme ministra vnitra Milana Chovance, aby z této události vyvodil důsledky a Tomáše Haišmana odvolal a jeho výroky nebagatelizoval.

Za předsednictvo ČHV

Táňa Fischerová

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Oznámení o úmrtí paní Libuše Šilhánové

S lítostí oznamujeme, že dne 10. 10. 2016 zemřela v Praze ve věku 87 let novinářka, socioložka, disidentka a dlouholetá předsedkyně Českého helsinského výboru paní Libuše Šilhánová.

PhDr. Libuše Šilhánová, CSc. se narodila 10. dubna 1929 ve Vrdech u Čáslavi v rodině lékaře. Roku 1948 začala studovat na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, odkud po čtyřech letech přestoupila na filosofickou fakultu téže univerzity. V době studií se jejím manželem stal Věnek Šilhán, povoláním ekonom, který podle jejího vyprávění při doplňujícím studiu v tehdejším Leningradě (dnešní Petrohrad) poznal s přičiněním ruských kolegů diktátorské manýry sovětského stalinského a poststalinského režimu. Po návratu z tohoto studia se scházel s několika kolegy v soukromí a společně uvažovali o možnostech dosáhnout změny diktatury v demokracii při zachování socialismu. Byl to jeden ze směrů práce, která umožnila mírnou liberalizaci v 60. letech, zejména roku 1968.

Od roku 1957 pracovala Libuše Šihánová jako učitelka a po přestěhování do Prahy r. 1960 působila v sociologickém ústavu tehdejší Československé akademie věd. V srpnu 1968 předsedal její manžel mimořádnému sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel částečně utajeně v prostorách ČKD Prha Vysočany po sovětské okupaci Československa, která začala v noci z 20. na 21. srpna 1968. Sjezd podpořil funkcionáře strany v jejich jednáních v Moskvě a odsoudil ozbrojený zásah států Varšavské smlouvy proti reformě československého režimu. Tento sjezd byl pak režimem pokládán za nelegální.

V době takzvané normalizace byli oba manželé nuceni po jistou dobu vykonávat manuální práci. V 70. a 80. let byli často obtěžováni Státní bezpečností, sledováni a vyslýcháni. Hned v roce 1977 Libuše Šihánová připojila svůj podpis pod Chartu 77, známý dokument, který na režimu požadoval, aby dodržoval vlastní ústavu a zákony a aby respektoval svobodu projevu, svobodu pohybu včetně cestování do zahraničí a další občanské svobody a lidská práva, která minulý režim formálně vyhlašoval, ale hrubým způsobem porušoval.

V létech 1987 – 1988 byla mluvčí Charty 77 a roku 1988 se zapojila do aktivit nově založeného nezávislého Helsinského výboru, který sledoval dodržování závazků, které režim na sebe vzal na Helsinské konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Libuše Šihánová se podílela na změnách, k nimž došlo na přelomu let 1989 a 1990 a shledala, že téma kritického sledování, jak jsou státem dodržována a chráněna lidská práva, zůstává aktuální. Proto pokračovala v aktivitách organizace, která po rozpadu Československa upravila název na Český helsinský výbor. Pracovala též jako jeho předsedkyně.

I v posledních létech udržovala kontakty s ČHV a při různých případech posloužila radou. O občanské otázky se podle dostupných zpráv zajímala až do posledních dní života. Její dílo kolem tématu svobodné a sociálně spravedlivé společnosti je třeba uchovat v paměti a pokračovat v něm.

Za svou mnohaletou aktivní činnost na poli obrany lidských a občanských práv obdržela v roce 2001 z rukou prezidenta Václava Havla Medaili za zásluhy I. stupně.

Na Libuši Šilhánovou vzpomíná také Petr Uhl, člen ČHV, ve svém článku:

http://denikreferendum.cz/clanek/23899-odesla-liba-silhanova-statecna-chartistka

Tisková zpráva: Vyjádření ČHV ke zprošťujícímu rozsudku v soudním řízení s RNDr. Vladimírem Sáňkou

Český helsinský výbor (ČHV) dlouhodobě monitoruje průběh soudního řízení
s RNDr. Vladimírem Sáňkou, který byl obžalován u trestného činu založení, podpora
a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle ustanovení § 403 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v platném znění (viz. Stanovisko ČHV k porušení svobody vyznání zveřejněnné na webových stránkách ČHV).

První termín hlavního líčení v této věci byl stanoven na 24. února 2016, řízení
před soudem první instance se protáhlo na osm měsíců. Ve středu dne 21. září 2016 byl konečně vyhlášen zprošťující rozsudek v této věci.

ČHV vítá toto rozhodnutí soudu, ale zároveň si uvědomujeme, že předmětný rozsudek zatím nenabyl právní moci.  Státní zástupkyně JUDr. Zdeňka Galková, která je nechvalně známá z jiných kauz, podala odvolání. Nepovolujeme proto v ostražitosti a budeme tento případ sledovat i nadále, neboť se jedná o bezprecedentní zásah do základních lidských práv jednotlivce, zejména svobody náboženského vyznání.

Za předsednictvo ČHV

Táňa Fischerová

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Tisková zpráva: Nevládní organizace nesouhlasí s věcným záměrem zákona o bezplatné právní pomoci

Dne 21. září 2016 bude vláda projednávat věcný záměr zákona o bezplatné právní pomoci. Návrh měl původně nově a komplexně upravit systém přístupu osob, jejichž základní lidská práva byla porušena, k bezplatné právní pomoci a posílit tak jejich současné možnosti domoci se nápravy přes soudy. Návrh z dílny Ministerstva spravedlnosti je ovšem velice minimalistický. Navrhuje bezplatnou právní pomoc formou „poskytování ústních právních porad informačního charakteru, a to navíc v zákonem stanoveném časovém rozsahu v minimální délce 30 minut a maximálně 120 minut za rok.“ Tuto pomoc mají lidem v nouzi dle předlohy poskytovat pouze advokáti, kterým bude tuto činnost hradit stát.

Nevládní organizace v čele s Českým helsinským výborem ovšem upozorňují,
že takto nastavený přístup k právní pomoci nebude účinný ani efektivní, a žádají premiéra a ministra spravedlnosti o stažení a přepracování materiálu tak, aby se nejednalo pouze o právní porady a aby stát tuto činnost hradil nejen advokátům, ale i širšímu okruhu osob např. odborovým organizacím či nevládním neziskovým organizacím.

Tyto subjekty již nyní takovou pomoc poskytují, ovšem stát jim na tuto činnost přispívá jen v omezené míře. Řada osob, jejichž základní lidská práva byla porušena, nemá proto možnost se účinně bránit soudní cestou. Patří tam osoby, které byly přímo či nepřímo diskriminovány např. z důvodu pohlaví, zdravotního postižení či věku, osoby omezené na svobodě (např. nedobrovolně hospitalizované v psychiatrických léčebnách, osoby ve výkonu trestu, cizinci v detenčních zařízeních), nezletilé osoby či senioři, kteří přišli o majetek lichvou.

Vláda navíc v říjnu loňského roku v dopise Komisaři Rady Evropy pro lidská práva dopisem premiéra deklarovala, že nový systém právní pomoci pomůže domáhat se odškodnění přes soudy i velké skupině osob, které byly nedobrovolně sterilizovány. Nevládní organizace poukazují na to, že připravovaný zákon obětem nedobrovolných sterilizací situaci neulehčí a současně upozorňují, že tato skupina čeká na nápravy křivd komunismu přes deset let.

Česká ženská lobby, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Poradna pro občanská a lidská práva a Český helsinský výbor proto zaslali premiérovi a ministru spravedlnosti společný dopis, jehož celé znění naleznete zde.

Kontaktní osoba: Lucie Rybová, ředitelka Českého helsinského výboru,  e-mail: , tel: 602 646 940.

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Český helsinský výbor intervenuje u ministrů ohledně udělování azylu čínským křesťanům

Předsedkyně ČHV Táňa Fischerová zaslala v uplynulém týdnu dopis ministru zahraničních věcí L. Zaorálkovi a také ministru vnitra M. Chovancovi  ohledně situace čínských křesťanů, kteří žádají o  azyl v České  republice.

O reakci obou ministrů budeme opět informovat na našem webu i facebooku.

Znění dopisu:

V Praze dne 12. srpna 2016

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás s důvěrou jako organizace, která od osmdesátých let minulého století ve spojení s podobnými organizacemi z různých zemí sleduje a hájí občanské svobody a lidská práva.

Podle nám dostupných informací požádalo v České republice o asyl asi šedesát obyvatel Čínské lidové republiky, kteří mají uvádět jako důvod mimo jiné porušování svobody vyznání.

Rozumíme tomu, že podporujete rozvoj obchodních vztahů s Čínou. Jsme však pevně přesvědčeni, že základní ústavní principy otevřené, demokratické, pluralitní společnosti nesmí být cynicky obětovány ekonomickým zájmům. Proto Vás naléhavě žádáme, dohlédněte jako odpovědný politik na to, aby žádosti byly posouzeny příznivě.

Dovolujeme si připomenout, že obyvatelé Česka pronásledovaní komunistickým režimem mimo jiné i pro praktikování náboženství nacházeli v létech 1945 – 1989 pomoc ve svobodném světě. Dnes jsme to my, kdo máme morální povinnost poskytnout útočiště lidem, jejich práva jsou porušována.

  • S úctou
  • za Český helsinský výbor
  • Táňa Fischerová
  • Předsedkyně ČHV

Otevřený dopis je ke stažení ve formátu PDF zde.

Tisková zpráva: Stanovisko ČHV k prodloužené vazbě Martina Ignačáka, souzeného za pokus o teroristický čin

Český helsinský výbor, nevládní nezisková organizace pro lidská práva (dále jen ČHV) se domnívá,
že k  prodloužené vazbě obecně musí být podstatný důvod. Martin Ignačák byl již v dubnu 2016 Městským soudem v Praze propuštěn z vazby, protože se za něj zaručila sestra Pavla.

Po stížnosti státního zástupce Vrchní soud v Praze zrušil původní rozhodnutí a ponechal M. Ignačáka ve vazbě. Martin Ignačák slíbil, že neuteče a útěk může být jediným důvodem prodloužení vazby, protože ovlivňování svědků, ani pokračování v trestné činnosti nepřichází v úvahu. Domníváme se, že prodlužování vazby Martina Ignačáka není v pořádku a že by měl být souzen na svobodě tak, jako jeho kolegové. Tím spíše, že hlavní obviněný na svobodě je.

za předsednictvo ČHV

Táňa Fischerová

předsedkyně ČHV

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.