Novinky

Český helsinský výbor nesouhlasí se snížením dotací na podporu organizací hájících práva žen v roce 2020

Pomoc týraným ženám či obětem sexuálního násilí, vytváření svépomocných komunit romských žen či podpora rodičům, kteří nedostávají výživné – tyto a další služby, které poskytují nevládní organizace, chce stát v příštím roce omezit. Přitom právě práce těchto organizací pomáhá státu naplňovat jeho strategické cíle a jejich expertízu stát aktivně využívá mj. i k tomu, aby doložil plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv.

Ještě loni rozděloval Úřad vlády na podporu rovnosti žen a mužů 7 milionů korun, letos to byly již pouhé 4 milióny a příští rok to mají být jen 2 miliony. Tünde Bartha, náměstkyně pro řízení Sekce Kabinetu předsedy vlády ČR, k tomu říká: „Na příští rok je pro rovnost mužů a žen vyčleněna částka 2 miliony Kč. Za Úřad vlády jsme požadovali o 5 milionů Kč více. Ministerstvo financí nám bohužel nic navíc nepřidělilo.”

„Státu se tyto dotace vyplatí, jde o využití práce organizací, které mají dlouholeté zkušenosti a i díky zapojování dobrovolníků pracují efektivněji než stát,“ říká Eliška Kodyšová, předsedkyně České ženské lobby, kde je Český helsinský výbor členem.

Více na https://czlobby.cz/cs/zpravy/tz-pujdou-v-roce-2020-na-pomoc-tyranym-zenam-ci-samozivitelkam-pouhe-2-miliony

Český helsinský výbor se připojuje k výzvě proti kriminalizaci aktivit Food Not Bombs – rozdávání jídla všem

Petici lze podepsat zde:

https://www.petice.com/vyzva_proti_kriminalizaci_aktivit_food_not_bom

Níže současně zveřejňujeme text autora petice Jana Horáka:

Ostravská skupina Food not Bombs rozdává každou neděli jídlo až šesti desítkám mužů a žen na prostranství před vítkovickým nádražím. Všichni její členové a členky tak činí ve volném čase, bez nároku na honorář, bez formálního vedoucího, bez nároků a požadavků vůči lidem, kteří si pro jídlo přicházejí. Svou činností hnutí nikoho k ničemu nenutí, nikoho neohrožuje ani neobtěžuje, pro svou porci si může přijít každý, kdo chce.  

Jakkoliv jsou členové skupiny na přítomnost Městské policie a PČR při rozdávání jídla (sic!) zvyklí, před měsícem došlo k incidentu, který byl mnohem nátlakovější. Několik aut Městské policie obklíčilo auto člena skupiny FNB přímo na rozdávání před Vítkovickým nádražím, strážníci za přítomnosti úřednice městského obvodu členům sdělili, že v rozdávání nemohou pokračovat, dokud nepožádají o zábor veřejného prostranství a splní hygienické náležitosti běžné u pohostinské činnosti. V průběhu měsíce střídavě strážníci situaci buď „jenom“ monitorovali, nebo rozdávali členům skupiny podezření z přestupku (pod pohrůžkou, že budou legitimovat všechny včetně lidí bez domova, se členové vždy dohodli, kdo si nechá podezření z přestupku udělit). Poslední podezření udělili s odůvodněním, že várnice položená na zídce mezi trávníkem a betonovým placem přesahuje do veřejné komunikace.

Jsme předvědčeni o tom, že jídlo je právo, nikoli privilegium, a je to právo všech, bez rozdílu. Toto právo chceme mít prostor naplňovat v prostředí, které bude bezpečné nejen pro nás, nýbrž především pro lidi v nouzi, kteří k nám každý týden s důvěrou přicházejí. Naše iniciativa situaci lidí bez domova nevytváří, pouze na ni reaguje. Nenecháme se zastrašit žádnou demonstrací síly a moci.

Domníváme se, že naše činnost neodpovídá činnosti vyžadující zábor a nečiníme nic, co by bylo v rozporu s místní vyhláškou ani platnou legislativou. Jsme připraveni vytrvat a v rozdávání jídla pokračovat.

Kromě rozdávání je podstatou naši činnosti upozorňovat na každodenní stigmatizaci chudých lidí, jejich vytlačování z veřejného prostoru a často zcela nelidský a nic neřešící přístup k jejich existenci. Odmítáme takový přístup, ať už ze strany jednotlivce nebo instituce.  

Vyzýváme tímto MČ Ostrava-Vítkovice, aby nekriminalizovala naši neformální solidaritu s lidmi bez přístřeší a nenálepkovala naši činnost jako nežádoucí.

Vyzýváme Magistrát města Ostravy, aby nedopustil útlak občanské iniciativy a svobody a vydala jasné stanovisko k postupu Městské policie a ÚMOb Ostrava Vítkovice, který má parametry institucionální šikany vůči neformálním skupinám.

Tisková zpráva: Městská policie šikanovala člena předsednictva ČHV, který se zastal ženy sedící ve stanici metra

Dne 6. srpna 2019 byl člen předsednictva ČHV Rudolf Vévoda svědkem situace, kdy se dva strážníci Městské policie Praha 1 nevhodně chovali ke starší ženě – cizince, která uváděla ukrajinskou státní příslušnost (věk kolem 70 let), seděla v prostoru nástupiště metra na stanici Národní třída s šátkem a podle vysvětlení policistů žebrala. Zásah prý prováděli „na podnět občana“. Náš kolega byl svědkem toho, jak jeden z policistů (sl. č. 2070, věk cca 40 let) ženě s pocitem nadřazenosti a bez respektování cti a důstojnosti kontrolované ženy této sděluje: „Máte velký problém.“

Když chtěl chování obou strážníků zdokumentovat telefonem, aby na ně mohl následně podat stížnost, a tázal se jich na služební číslo, identitu mu odmítli sdělit – jeden z nich se záměrně otáčel k R. Vévodovi zády (sl. č. 2136) a odstrčil mu ruku se záznamovým zařízením – a začali ho od sledování úkonu odrazovat tvrzením, že svým jednáním maří úřední výkon. Zaznělo i verbální obvinění z napadení policisty (vyslovil ho policista se sl. č. 2070 a mělo se týkat druhého z dvojice). V čem údajné maření úkonu či dokonce smyšlené napadení policisty mělo spočívat, mu nesdělili. Ženě zkontrolovali dokumenty a směrem k našemu kolegovi se zjevným zadostiučiněním konstatovali, že jí mohou udělit pořádkovou pokutu až ve výši 10 tisíc Kč, protože prý „žebrání je zakázáno“.

Vzhledem k této situaci se R. Vévoda rozhodl přivolat státní policii, neboť se domníval, že se tím situace vyjasní a vyřeší. Mezitím se městští policisté, starší žena i R. Vévoda přesunuli po eskalátorech k východu z metra směrem do Spálené ulice. Přivolaná hlídka dvou státních policistů, muže a ženy, na místě vyslechla obě strany, a poté se státní policisté vyjádřili, že na chování strážníků neshledávají nic nezákonného a že jednají v mezích zákona o obecní policii. Jeden z přivolaných příslušníků státní policie (věk cca 28 let, sl. č. 30572) R. Vévodu (55 let) ovšem osočil, že se chová arogantně, protože při jednání s příslušníky Policie České republiky „má ruce v kapsách“. Příslušníci Městské policie Prahy 1 došli k závěru, že R. Vévoda svým jednáním maří úřední úkon, a proto jej ztotožnili a předvolali k podání vysvětlení. S tímto postupem městské ani státní policie zásadně a hluboce nesouhlasíme. Rudolfa Vévodu dlouhá léta známe jako mírného a klidného člověka, který konflikty ani nevyhledává, ani nevyvolává, a jeho zjevně účelové obvinění z údajného maření výkonu úředního rozhodnutí, ba dokonce z napadení policisty, považujeme za alarmující a vylhané. Podle § 6 odst. 1 až 3 zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, jsou strážníci povinni při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem. Strážníci jsou také povinni poučit osoby o jejich právech, provádí-li zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.

Chování městských strážníků bylo podle svědectví R. Vévody jednoznačně v rozporu s výše uvedeným zněním zákona, když došlo opakovaně k zásahu do cti a důstojnosti nejdříve ženy a poté i svědka Rudolfa Vévody, který byl policisty slovně obviňován z arogance a dotazován např. na to, zda si na „neléčí komplexy na městské policii“, nebo mu bylo již po opuštění místa incidentu na nástupišti metra a odchodu do Spálené ulice na přímý dotaz sděleno, že nesmí kouřit kvůli blízkosti tramvajové zastávky, ani se do místa, kde je kouřit dovoleno, přesunout, „protože se incident stal tady“ (policista se sl. č. 2070), což je v rozporu s výše uvedenými fakty. Jiné osoby, které v prostoru tramvajové zastávky Národní třída ve Spálené ulici kouřily, policista přes upozornění ze strany Rudolfa Vévody ostentativně ignoroval. Toto jednání považujeme za zastrašující a zcela neadekvátní projev šikany.

Chápeme, že obecní policie musí také konat svoji činnost danou zákonem, ta však musí probíhat v rámci mezí daných zákonem. Pokud je kdokoliv svědkem toho, že zákon je policií porušován, má mít možnost bez obav ze sankcí na toto upozornit. Výše popsaný incident naznačuje, že toto pravidlo není dodržováno. Navíc se nejedná o ojedinělý případ. Obracíme se proto na nadřízené orgány Městské policie Prahy 1 a na starostu této městské části s žádostí o prošetření incidentu a sjednání spravedlnosti. Současně vyjadřujeme svůj údiv nad nedostatečnou připraveností policistů adekvátně řešit a komunikovat s osobou, která zjevně nerozumí česky a nemusí si být ani vědoma, že porušuje vyhlášku, která zakazuje na některých místech v Praze žebrat, a následnou šikanou občana, který se ženy zastal. Nezvládli-li nejméně tři ze čtyř zúčastněných policistů tuto v zásadě banální a běžnou situaci, nemůžeme si neklást otázku, jak by reagovali při zvládání situací skutečně zátěžových.

Celý incident pak svědčí i o rostoucí hostilitě a také stoupající represi i vůči starším lidem bez domova včetně cizinců, kteří mohou být v nouzi, a potřebují naopak pomoc ze strany státu.         

 

  • Táňa Fischerová

 předsedkyně Českého helsinského výboru, z. s.

členové předsednictva ČHV:    

  • Ivan Štampach                     
  • Selma Muhich Disdarevič
  • Jan Beer
  • Mikuláš Vymětal
  • Václav Trojan  
  • Lucie Rybová, ředitelka ČHV  
  •  

Kontaktní osoba pro tisk: Lucie Rybová, ředitelka Českého helsinského výboru, e-mail: lucie.rybova @helcom.cz; tel.: + (420) 602 646 940.

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Happening v Praze před kostelem připomněl dětské oběti romského holocaustu

V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim – Březinka téměř 2 898 Romů a Sintů. Celkový počet obětí romského holocaustu se jen stěží odhaduje. Někteří byli zavražděni v jiných koncentračních táborech, další postříleni a pohřbeni do masových hrobů. Romové z celé Evropy si proto tento den připomínají jako Památný den romského holocaustu.

V předvečer Památného dne romského holocaustu, ve čtvrtek 1. srpna, se před budovou husitského komunitního centra na pražském Žižkově sešly místní rodiny s dětmi, aby veřejným zapálením svíček a přečtením jmen připomněly romské oběti druhé světové války.

Faráři z Českobratrské církve evangelické a Církve československé husitské Mikuláš Vymětal a Zdeněk Břeň přečetli jména 13 romských dětí, které zemřely v koncentračním táboře v Letech u Písku. Nejmladšímu dítěti – Maxmiliánu Růžičkovi (13.10.1942-28.11.1942) – byl přitom pouhý měsíc. Celkově zde zemřely stovky dětí i dospělých lidí, především hladem a na nemoci z podvýživy.

Za každé přečtené jméno zahynulého dítěte zapálily přítomné děti svíčku. „Připomínáme si tyto děti, které zemřely už dávno, abychom se ujistili, že ani Bůh na ně nezapomněl“, dodal k tomu Mikuláš Vymětal. Další svíčky pak hořely symbolicky i za ostatní oběti násilí na celém světě. Happening uzavřela chvíle ticha. Pod romskou vlajkou zazněla i světová romská hymna Gelem gelem, popisující romský holocaust v Chorvatsku.

„Tuto připomínku organizujeme proto, že chceme, aby se podobné hrůzy již nikdy neopakovaly“, zakončil shromáždění farář.  Setkání se zúčastnila a památku dětí uctila i ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová. 

Dne 21. června 2019 se konalo Sympozium Efektivnost systému trestů

Stálá konference českého práva uspořádala dne 21. 6. 2019 od 9:00 do 14:00 hodin ve Vlasteneckém sálu Karolina na Ovocném trhu 3 na Praze 1 sympozium na téma „Efektivnost systému trestů.“  Na setkání vystoupil místopředseda Ústavního soudu prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, předseda Městského soudu v Praze a čestný prezident Soudcovské unie JUDr. Libor Vávra, prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., prorektor Univerzity Karlovy, místopředseda ČAK a prezident Unie obhájců JUDr. Tomáš Sokol  a další přední odborníci.

 Na sympoziu se zamýšleli nad těmito otázkami: Podoba a struktura systému trestů – sankční právo, zejména trestní. Vyhovuje dnešní systém trestů moderním společenským podmínkám?  Trest a jeho funkce.  Aktuální problémy penitenciární a postpenitenciární péče. Účinnost trestání a souvislost s vymahatelností práva. Moderní trendy v penologii.

Na setkání byli přizváni i zástupci ČHV. Sympózia se zúčastnila ředitelka ČHV  Lucie Rybová  a člen předsednictva ČHV Mikuláš Vymětal.

Ředitelka ČHV Lucie Rybová ze zúčastnila debaty na téma: Sociální rozměr Evropy

Evropská sít proti chudobě a sociálnímu vyloučení  (EAPN) spolu s organizací Mladí Evropané uspořádali dne 17. června 2019 v Evropském domě v Praze. setkání na téma „Sociální rozměr Evropy – Hospodářská a společenská konvergence v EU – výzva pro příští desetiletí)“. 

Na setkání vystoupili v diskusi mimo jiné i  Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., veřejná ochránkyně práv, PhDr. Vladimír Špidla, předseda Evropského hnutí v ČR, ředitel Masarykovy demokratické akademie, bývalý člen Evropské komise,  Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu a Mgr. Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu.  

Po vystoupení pozvaných řečníků proběhla i moderovaná diskuse do níž se aktivně zapojila i ředitelka ČHV Mgr. et Mgr. Lucie Rybová, která upozornila, že výzvou a cílem pro ČR pro příští několik desetiletí není splnění kritéria tzv. zaměstnanosti a snižování chudoby ( v těchto kritériích ČR vychází dobře), ale skutečnou výzvou bude pro vedení země „vytváření smysluplné práce za důstojnou odměnu a zajištění kvality života lidí“, protože v tomto ohledu se Čechům dobře nedaří.   Dr. Špidla v návaznosti na tento komentář konstatoval, že bude nutné nejen v ČR ale obecně co nejdříve zcela zásadním způsobem přehodnotit definici pojmu „práce“, na kterou se nyní pohlíží primárně z ekonomického pohledu a že nás čeká doba, kdy v důsledku robotizace přijde mnoho lidí o tradiční způsob práce a bude nutné pro ně nalézt zcela nová uplatnění.  ČR není na tento vývoj zatím vůbec připravena.  A že ekonomická integrace na úrovni EU bez propojení se sociální dimenzí v rámci EU není průchodným řešením.

Český helsinský výbor se sešel s dalšími organizacemi usilujícími o zlepšení českého vězeňství

Český helsinský výbor se sešel s dalšími organizacemi, které působí v oblasti vězeňství a následné péče. V rámci dvoudenního strategického plánování organizace definovaly hlavní cíle a poslání nově vznikající asociace.

Na setkání byl ujednáno, že je společným cílem propojovat různé aktéry v trestní justici a společně tak přispívat k systémovým  změnám v oblasti vězeňství a trestní justice. Asociace chce být silným partnerem pro stát a spolu s ním pracovat na zlepšení systému. Mezi hlavní priority patří zlepšení přípravy lidí ve výkonu trestu na propuštění a také vytvoření podpory po propuštění.

Plánování se zúčastnilo celkem deset organizací:  RUBIKON Centrum, Mezinárodní vězeňské společenství, Nová šance, Lighthouse, Romodrom, Volonté Czech, Šance P.R.O., Český helsinský výbor, Vězeňská duchovenská péče a DP Work.

Více na: https://www.rubikoncentrum.cz/aktuality/spolecne-za-zlepseni-ceskeho-vezenstvi/

Tisková zpráva: Otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi

Vážený pane premiére,

před časem jsme Vám psali ve věci zrušení funkce ministra pro lidská práva, což jsme považovali
(a stále považujeme) za chybu, protože je zde mnoho oblastí, které je třeba naléhavě řešit a vládní zmocněnec je jak v očích veřejnosti, tak i vlády nižší váha než ministr.

            Pokud si projdeme dosavadní ministry pro lidská práva a vládní zmocněnce a zmocněnkyně, někteří byli velmi aktivní a upozorňovali na situaci různě znevýhodňovaných lidí, jiní naopak vyvíjeli z našeho pohledu jen velmi málo činnosti. Paní Martina Štěpánková, která tuto funkci vykonávala, v březnu končí. Ačkoli bývala náměstkyní Jiřího Dientsbiera i Jiřího Chvojky, ve funkci zmocněnkyně k naší lítosti moc vidět nebyla, což je chyba, protože právě viditelnost zmocněnce/kyně nasvěcuje ve veřejnosti problematiku lidských práv a vláda tak také dává najevo, že jí na této oblasti záleží.

            Nyní je vypsáno nové výběrové řízení. Není nám jasné, k čemu zmocněnec potřebuje bezpečnostní prověrku pro práci s důvěrnými informacemi, ani proč kromě akademiků vyzýváte pouze lidi, kteří pracovali v domácích nebo v evropských institucích. Na tomto místě by měl být především člověk, který se v této problematice angažoval, věnoval se zlepšování lidské důstojnosti, a který má ve společnosti vybudován mravní kredit. Proto považujeme za důležité Vás upozornit, abyste tyto skutečnosti vzal na vědomí. Jinak hrozí nebezpečí, že se funkce vládního zmocněnce pro lidská práva promění v politickou trafiku, jak tomu už je v některých zemích světa. Nebyli bychom rádi, kdyby se Česká republika přiřadila do této smutné skupiny.

A ještě k jedné problematice bychom se rádi vyjádřili. Ve světě často vystupujte i za ministra zahraničí a za všechny občany. Patříme jistě k menšinám, ale ty v demokracii mají právo být slyšeny. Nemůžeme se ztotožnit s Vaší stálým odmítáním přijetí byť i minimálního počtu uprchlíků či sirotků
z válečných oblastí. Vaše sliby o zařízení pro děti v místě kde žijí, nemá zatím žádné konkrétní obrysy,
ani časové údaje, ani vyčleněné peníze, ani řešení, kdo bude posléze financovat provoz, i kdyby se nakonec peníze na stavbu našly. Lidé v zoufalé situaci potřebují pomoc teď a tady. Možná jste někdy zaslechl úsloví – kdo zachránil jednoho člověka, zachránil celý svět.

            Kromě toho se chováme nesolidárně k těm zemím EU, které nápor uprchlíků nezvládají a ukazujeme tak, že nás zajímají pouze peníze, které inkasujeme, nikoli však spoluodpovědnost za druhé. Ukazujeme světu tu nejhorší tvář. U nás žije mnoho lidí, kteří pomáhají a rádi by pomohli, ale ti bohužel málokdy dostávají slovo. Ti z nás, kteří jezdí pravidelně na Západ, tráví mnoho času omlouváním se za chování České republiky.

            Žádáme Vás proto, abyste vzal v potaz i lidi, kteří chtějí pomáhat uprchlíkům, a vyřadil tím naši zemi z ostudného seznamu těch států, které neznají solidaritu.

S pozdravem

  • Táňa Fischerová
  • předsedkyně Českého helsinského výboru, z. s.  

 

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Pozvánka na konferenci Equal Pay Day 2019

Equal Pay Day ≈ Den rovnosti platů, je symbolický den věnovaný zvyšování povědomí o rozdílech v odměňování žen a mužů.  

Organizace Business & Professional Women CR na to upozorňuje již 10 let prostřednictvím dvoudenní konference přinášející trendy a inspiraci mimořádných hostů, včetně zahraničních. Tradiční témata ukazují v netradičním světle, odborně, ale přesto srozumitelně.

Konference se bude konat ve dnech 29. – 30. 3. 2019 v Clarion Congress Hotel Prague.

Více informací, včetně registrace a vstupenek na: https://www.equalpayday.cz/equal_pay/

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.