Novinky

Tisková zpráva: Výzva k jednání o změnách v oblasti zaměstnanosti a příjmů

Vážení zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Úřadu práce České republiky a sociálních partnerů,

v souvislosti s nadcházející ekonomickou recesí a očekávaným nárůstem nezaměstnanosti se na Vás jako zástupci občanského sektoru obracíme s výzvou k zahájení diskuze o potřebných změnách v politice zaměstnanosti a příjmů osob ohrožených ztrátou zaměstnání nebo bez zaměstnání.

Jsme přesvědčeni o tom, že při nastavování podmínek pro vedení v evidenci zájemců a uchazečů o zaměstnání, poskytování příležitostí aktivizace nezaměstnaným a uspokojování personálních potřeb zaměstnavatelů musí být více než dosud zohledňována reálná situace těch, jichž se uplatňovaná opatření týkají. Chystané změny zákona o zaměstnanosti a zákonů upravujících nepojistné sociální dávky je třeba analyzovat v jejich vzájemné provázanosti a z pohledu disponibilních příjmů jednotlivců a rodin. Nastavovaná opatření musí být funkční i z hlediska zaměstnavatelů. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo ve spolupráci se sociálními partnery legislativní úpravu kurzarbeitu v podobě podpory v době částečné zaměstnanosti, má připraveny dvě novely zákona o zaměstnanosti a avizuje návrh změn nastavení podpory v nezaměstnanosti a aktivizačních opatření. V oblasti nepojistných sociálních dávek je ve stavu po připomínkách zákon o přídavku na bydlení, jímž mají být nahrazeny stávající dávky příspěvek a doplatek na bydlení, a chystá se úprava konstrukce a nastavení valorizace životního a existenčního minima.

Příjmy domácností ze zaměstnání a z dávkových systémů, stejně jako odliv části těchto příjmů exekucemi nebo oddlužováním, jsou spojité nádoby, bez jejichž zohlednění nelze nastavit funkční model podpory osob v obtížích souvisejících s ekonomickými změnami ve společnosti.

Vyzýváme Vás proto k uspořádání společného jednání na půdě MPSV nebo Generálního ředitelství Úřadu práce ČR nad níže uvedenými tématy zaměstnanosti a příjmů v polovině října 2020, dle Vašich časových možností.

Diskusní okruhy:

  1. Postupy Úřadu práce ČR ve změněných společenských podmínkách, které budou vyžadovat větší důraz na aktivní politiku zaměstnanosti a efektivní zvládnutí zvyšování počtu žadatelů o nepojistné sociální dávky: komplexní podpora klientů jako uchazečů o zaměstnání a zároveň jako příjemců dávek, využívání “kalkulačky příjmů“, zvyšování předvídatelnosti a přezkoumatelnosti rozhodnutí, zjednodušení formulářů, rozšíření možnosti elektronického či jiného podání žádostí o zprostředkování zaměstnání a o dávky.
  2. Nový spotřební koš pro konstrukci životního minima, nastavení valorizace životního minima a využívání jeho vlivu na příjem nezaměstnaných i (ve větší míře) zaměstnaných osob k podpoře setrvání a/nebo návratu na trh práce.
  3. Změny v podpoře v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci či jiných aktivizačních opatřeních se snahou vyrovnat tyto zásluhové podpory s ostatními pojistnými dávkami (nad 60 procent čistého příjmu, po dostatečně dlouhou podpůrčí dobu pro naplnění účelu podpory).
  4. Možnosti nastavení nebo prohloubení spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti s bezplatnými dluhovými poradnami, poskytovateli sociálních a aktivizačních služeb. 

Věříme, že společné setkání či setkávání nad výše uvedenými body umožní lepší přípravu na výzvy, které v brzké době čekají nejen trh a státní úřady, ale i nestátní organizace pomáhající klientům uplatnit se a setrvat v zaměstnání.

Alena Zieglerová, Institut pro sociální inkluzi
Filip Pospíšil, Lucie Trlifajová, Centrum pro společenské otázky – SPOT
Lenka Máchová, Lucie Rybová, Český helsinský výbor
Lenka Ouředníčková, Gabriela Hendlová, Rubikon Centrum
Jan Černý, Člověk v tísni

Tisková zpráva ve formátu PDF je ke stažení zde.

Pozvánka na Valnou hromadu ČHV

Dne 15. září 2020 od 16:30 do 19:30 hodin se koná Valná hromada Českého helsinského výboru z.s.
Všichni členové a členky jsou srdečně zváni.

Program Valné hromady najdete v příloze ve formátu PDF zde.

Tisková zpráva: Stanovisko Českého helsinského výboru k Bělorusku

S obavami sledujeme události v Bělorusku, zejména násilné policejní zásahy proti pokojným demonstracím. Prezidentské volby v Bělorusku opakovaně nebudí důvěru. Kandidáti na prezidenta neměli rovný přístup k médiím a dva z nich dokonce byli před volbami uvězněni. Pozorovatelé z Evropské unie nebyli na volby vůbec přizváni. Podle řady zpráv od členů volebních komisí byly volby zfalšovány, s volebními lístky byly prováděny manipulace. Velmi pravděpodobně Lukašenko v těchto volbách ve skutečnosti nezvítězil.

Za těchto okolností je přirozené a legitimní, že občané Běloruska veřejně vyjadřují s volbami nespokojenost a požadují nové volby pod dohledem mezinárodních organizací. Proti pokojným demonstracím a shromážděním byla nasazena policie a použila v mnoha případech brutálního násilí.

Účastníkům protestů podle nezávislých běloruských zdrojů hrozí propouštění ze zaměstnání a další existenční postih, mnozí byli zatčeni. Na mnoha místech probíhají stávky na podporu demonstrujících a podporují požadavek opakování prezidentských voleb. Podporujeme tyto protestní požadavky běloruských občanů. Kroky běloruských úřadů proti veřejným shromážděním pokládáme za nelegitimní a nepřípustné.

Ivan Štampach
místopředseda Českého helsinského výboru

Kontaktní osoba pro tisk:
Mgr. Lucie Rybová, ředitelka ČHV, tel.: + (420) 602 646 940, e-mail: lucie.rybova@helcom.cz.   

Tisková zpráva ve formátu PDF je ke stažení zde.

 

Český helsinský výbor podporuje Výzvu JDI k ukončení budování velkokapacitních ústavů a za rozšíření nabídky komunitních služeb. Přidejte se k nám!

V Česku přetrvává zastaralý systém sociálních služeb, stojící na převážně velkokapacitních ústavech. Je pro lidi (klienty i personál) nevýhodný, ohrožující a nerespektuje jejich potřeby a práva zaručené zákony.

Usilujeme o změnu a víme, že je možná. V Česku totiž máme i širokou škálu kvalitních komunitních služeb, které čekají v roli Popelky na rozvoj a podporu.

I váš podpis pod petici je krokem ke změně, která ukončí systém velkokapacitních ústavů a rozšíří nabídku komunitních služeb.

Text petice zde  http://jdicz.eu/bezustavu/

Čtěte reakci MPSV na otevřený dopis Jednoty pro deinstitucionalizaci (JDI), jejíž cíle Český helsinský výbor jednoznačně podporuje

Signatáři výzvy v čele s JDI se shodli, že oceňují vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, že si nepřeje, aby lidé žili v ústavech, nicméně že její kroky k tomu stále nesměřují.

Celá odpověď MPSV zde http://jdicz.eu/odpoved-ministryne-jany-malacove-na-otevreny-dopis-ze-dne-6-5-2020/

Co dělá MPSV potažmo ČR pro zrušení velkokapacitních pobytových služeb tzv. deinstitucionalizaci?

Níže text dopisu Jednoty pro deinstitucionalizaci (JDI) ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové  ohledně dosavadního průběhu  transformace pobytu sociálních služeb a zapojování uživatelů sociálních služeb do rozhodovacích procesů.

Vážená paní ministryně,

obracíme se na Vás, protože jsme silně znepokojeni situací v sociálních službách a zastavením jejich deinstitucionalizace.

Zastaralý systém sociálních služeb stojící na převážně velkokapacitních pobytových službách je pro lidi (klienty i personál) nevýhodný, ohrožující a nerespektující jejich potřeby a práva zaručené zákony. Smutným dokladem jsou zveřejněné kauzy ústavů (např. Slunečnice, Vejprty, Náměšť). Současná pandemie jen zvýraznila nebezpečí, kterým jsou lidé v ústavech vystaveni: segregace, izolace, zvýšené riziko nákazy mezi množstvím lidí a nedostatečná zdravotní péče… Přesto jsou ústavní, rezidenční služby v České republice dále rozvíjeny a podporovány: investováním a provozováním velkokapacitních pobytových zařízení ústavního typu, nedostatečnou podporou komunitních služeb a pečujících osob, nedostatečnou prevencí institucionalizace ohrožených dětí, dospělých i seniorů.

V podobě, v jaké byla předložena, rezignuje novela Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na závazky České republiky směřující k deinstitucionalizaci sociálních služeb. Neinkorporuje do sebe povinnost činit postupné kroky směřující k rozvoji podpory lidí v jejich přirozeném prostředí formou terénních a ambulantních služeb a utlumovat činnost ústavních
zařízení, ani nezakotvuje mechanismy, které by zabránily vzniku nových ústavů či dalšímu rozvoji těch stávajících. (Právní argumentace k novele viz Příloha).

Navzdory mnohaleté přípravě a již druhému předatování zůstal Akční plán přechodu od ústavní péče k podpoře v komunitě v ČR ve své poslední podobě návrhem sice rozsáhlým, ale velmi obecným a deklaratorním. Není to realizovatelný plán skutečné změny, neobsahuje konkrétní kroky, termíny ani rozpočty. Reálně se tedy o žádný akční plán nejedná, a nelze tak od něj ani očekávat, že by mohl přinést zásadní změnu v systému sociálních služeb směrem k jejich deinstitucionalizaci. Navíc nemůže být zárukou pro evropské dotace v tom, že by garantoval, že nebudou financovány nové instituce či investováno do stávajících.

Koncepce rozvoje komunitních a individualizovaných služeb chybí. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025 zůstala v deklaratorní rovině, nenaplňovaná, navíc obsahuje i pasáže, podle kterých mohou být dále rozvíjeny i ústavní, velkokapacitní instituce.

Citelně chybí také participace lidí s postižením, zapojení uživatelů sociálních služeb do rozhodovacích procesů. Za významný nedostatek přípravy předkládané novely Zákona o sociálních službách považujeme skutečnost, že lidé, na které tato novela bude mít největší dopad, lidé, kterým jsou sociální služby poskytovány, nebyli a nejsou zapojeni do její přípravy a jejich pohledy a přání nebyly při přípravě novely brány jako relevantní.

Vážená paní ministryně, při vědomí výše uvedeného Vás naléhavě žádáme o následující:

  1. Nepředkládejte vládě novelu Zákona o sociálních službách ve stávající podobě, ale připravte novelu, která bude výrazem respektu k právu lidí se znevýhodněním na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti.
  2. Konejte proaktivně ve smyslu naplňování závazků vyplývajících z přijetí Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením OSN, kterou ČR ratifikovala před deseti lety. Začněte se skutečnými změnami směrem k podpoře lidí v jejich prostředí, bez doživotního pobytu v ústavu, bez ztráty vztahů, bez ztráty neformální pomoci od rodiny a komunity, bez ohrožení vyplývajících z pobytu v ústavech a s podporou moderních sociálních služeb a na základě principů individualizované podpory a péče.

Jen následující aktivity mohou prokázat restartování deinstitucionalizace:

  • investování do komunitních služeb a podpory pečujících osob,
  • zastavení investic do výstavby ústavů,
  • zastavení přijímání lidí do ústavů.

Tisková zpráva: Stanovisko Českého helsinského výboru k trestání obyvatel za nenošení roušky

Po propuknutí pandemie nemoci covid-19 nařídilo ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením zakrytí úst a nosu, nejprve všude, nyní už jen v uzavřených prostorách, se stanovenými výjimkami. Zpočátku řešila státní nebo městská policie nedodržení tohoto pokynu domluvou.

Podle pořadu Události České televize z 23. 5. 2020 jen ve třech krajích ČR přes 10 000 lidí v současnosti čelí pro nenošení roušky (či jiné ochrany) správnímu řízení s hrozbou vysokých pokut. Český helsinský výbor jako organizace, která dlouhodobě sleduje dodržování občanských svobod a lidských práv ze strany státu (a veřejného sektoru) vybízí k umírněnému řešení těchto případů.

Jsme přesvědčeni, že je třeba přihlédnout k tomu, že obyvatelstvo bylo v médiích konfrontováno s protikladnými hodnoceními tohoto opatření. Někteří odborníci označovali tuto zamýšlenou ochranu lidí v okolí případně nakaženého za neúčinnou nebo nepodstatnou. Městský soud v Praze má řešit návrh na zrušení mimořádného opatření s odůvodněním, že ministerstvo překročilo své pravomoci, zasahuje do Ústavou zaručených práv, a navíc v mnoha případech zvyšuje zdravotní rizika, když vyžaduje nošení ochrany dýchacích cest zbytečně.

 Zvláště vybízíme ke zdrženlivosti a shovívavosti při posuzování případných deliktů tam, kde šlo o opomenutí, resp. nedbalost nevědomou, též u obyvatel vyššího věku, ze sociálně vyloučených skupin a u kohokoliv, kdo mohl opatření přehlédnout nebo nerozumět mu a pro koho obstarání roušky či jiné ochrany bylo nesnadné.

Ivan Štampach Lucie Rybová
místopředseda Českého helsinského výboru ředitelka Českého helsinského výboru

 

Kontaktní osoba pro tisk:

Mgr. Lucie Rybová, ředitelka ČHV, tel.: + (420) 602 646 940, e-mail: lucie.rybova@helcom.cz.        

Tisková zpráva ve formátu PDF je ke stažení zde.

Tisková zpráva: Stanovisko Českého helsinského výboru ke zřízení ochránce práv dětí

Dne 1. června 2020 při příležitosti Mezinárodního dne dětí představila zmocněnkyně vlády pro lidská práva prof. JUDr. Helena Válková, CSc., návrh zákona o ochránci práv dětí (tzv. dětský ombudsman).

Český helsinský výbor zřízení pozice ochránce práv dětí vítá.  V uplynulých letech jsme při zasedáních Výboru pro práva dítěte při Radě vlády pro lidská práva, kde jsme členem, ale i v našich zprávách pro Organizaci spojených národů (OSN) v rámci periodického přezkumu ČR v roce 2017 a pro Výbor OSN pro práva dítěte v roce 2019 upozorňovali na absenci systematického monitorování a vyhodnocování naplňování dětských práv v České republice garantovaných Úmluvou o právech dítěte a na nutnost posílit ochranu práv dětí zřízením nezávislé instituce dětského ombudsmana. Dosavadní zkušenosti z praxe při řešení případů s nimiž se na nás rodiče a děti obracejí ukazují, že současný veřejný ochránce práv nemá dostatečné pravomoci, ale ani kapacity pro rychlou a efektivní pomoc v jednotlivých případech dětí, ani pro monitoring plnění Úmluvy o právech dítěte. Vůle k posílení jeho pravomocí se doposud nenašla.

„Děti umístěné řady měsíců proti své vůli a s minimálním kontaktem s těmi, které milují, v různých institucích (diagnostické ústavy, psychiatrické nemocnice, dětské domovy apod.) nemají možnost se sami domáhat ochrany svých práv, které jim Úmluva zaručuje, u soudu. Soudy navíc velice často rozhodují o dětech, aniž by je soudce sám vyslechl, i když o to dítě stojí. Řadě soudních sporů mezi rodiči by se dalo předcházet i hojnějším nařizováním mediace, jako nástroje, který pomůže naplnit potřeby obou stran sporu“ říká ředitelka ČHV Lucie Rybová.  „K účinné ochraně práv dětí přispěje pouze silná a nezávislá instituce.  Dětský ochránce práv by měl mít mnohem širší pravomoci, než současný ombudsman např. oprávnění vstupovat do soudních řízení týkajících se dětí, a to buď formou podpůrných stanovisek nebo podáním návrhu na zahájení řízení či přímo zastupováním dítěte v závažných případech ohrožení práv dítěte, podávat žaloby ve veřejném zájmu apod.“ 

Jednoznačně podporujeme i myšlenku zřízení poradního orgánu ochránce práv dětí, ve kterém budou zastoupeny děti různých věkových kategorií. Zkušenost samotných dětí je unikátní a nepřenositelná.  Návrh, že sídlo ochránce práv dětí bude v Praze a zároveň budou zřízeny pobočky v Brně a v Ostravě přispěje mimo jiné k větší dostupnosti této nové instituce dětem a k šíření povědomí.

Zřízením ochránce práv dětí Česká republika naplní jedno z mnoha dlouhodobých doporučení Výboru OSN pro práva dítěte. „ Je nutné zároveň připomenout, že řada zásadních doporučení tohoto i dalších výborů OSN směrem k ČR k ochraně lidských práv zůstává bohužel nenaplněna. Nadále se nepodařilo péči o ohrožené děti v České republice sjednotit pod jedno ministerstvo.  Nebyl přijat zákon o sociálním bydlení, který by pomohl zlepšit podmínky života mnoha tisíců dětí v sociálně slabých rodinách. Systém státní podpory i finanční ze strany státu vůči rodičům samoživitelům je nedostatečný. Nedořešena je i otázka zálohovaného výživného. Pomoc obětem násilí včetně dětí, které jsou obětmi přímo nebo tím, že žijí v rodinách, kde dochází k domácímu násilí, musí být posílena.“ upozorňuje ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová. 

Ivan Štampach Lucie Rybová
místopředseda Českého helsinského výboru ředitelka Českého helsinského výboru

 

Kontaktní osoba pro tisk:

Mgr. Lucie Rybová, ředitelka ČHV, tel.: + (420) 602 646 940, e-mail: lucie.rybova@helcom.cz.        

Tisková zpráva ve formátu PDF je ke stažení zde.

Asociace organizací v oblasti vězeňství zřídila Linku spolupráce

Praha 23. 4. 2020 – Asociace organizací v oblastí vězeňství (AOOV) přes své členské organizace provozuje každé pondělí a středu Linku spolupráce určenou především pracovníkům věznic, kteří připravují vězněné osoby na propuštění.

V současnosti je v ČR uvězněno téměř 21 000 osob, které jsou průběžně propouštěny na svobodu, ať už z důvodu vykonání celého trestu nebo na základě rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění. Dle dostupných dat z předchozích let musíme být připraveni na propuštění minimálně 900 lidí měsíčně. V současné době, kdy většina služeb pomoci lidem po propuštění je z důvodu  bezpečnostních opatření omezena a vzhledem ke skutečnosti, že osoby po výstupu z vězení nemají často přístup k počítači či nevlastní telefon, je pro ně pomoc při návratu do společnosti de facto nedostupná.

Linka spolupráce je zřízena primárně pro odborné pracovníky věznic, kteří připravují odsouzené na propuštění. Jejím cílem je zprostředkovávat aktuální informace o reálných možnostech systému pomoci v jednotlivých regionech v době nouzového stavu, kdy se nabídka pomoci průběžně mění a přizpůsobuje opatřením krizového štábu. Linka poskytuje jednoduše dostupné a průběžně doplňované informace o aktuálních možnostech pomoci ve vybraných krajích a informuje o inovovaných nabídkách služeb vybraných organizací. Linka spolupráce tedy může být významným komunikačním prostředkem pro koordinaci pomoci lidem opouštějícím věznice.

AOOV zároveň zdůrazňuje, že i v době pandemie je potřeba věnovat pozornost zajištění pomoci zejména pro osoby čerstvě po výkonu trestu odnětí svobody. Často totiž opouštějí vězení bez stabilního zázemí na svobodě a hrozí jim, že zůstanou bez přístřeší a zajištění základních životních potřeb. Podpora v prvních krocích na svobodě je tak samozřejmě nejen prevencí ochrany jejich zdraví a zdraví společnosti, ale i prevencí rizika další trestné činnosti, kterou generuje extrémní materiální nouze a absence v reálném čase dostupných legálních možností řešení.

Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) je dobrovolné seskupení organizací a odborníků, kteří vzájemně sdílejí své znalosti i zkušenosti. Společně usilují o progresivní změny v oblasti integrace trestaných osob do společnosti a obnovy trestným činem narušených vztahů. Účelem asociace je propojování různých aktérů v oblasti vězeňství a trestní justice a přispívání k systémovým změnám v oblasti naplňování trestní spravedlnosti. Cílem asociace je spoluvytváření systému, který zohledňuje zájmy a potřeby trestaných osob, obětí i celé společnosti.

Členové AOOV:

Český helsinský výbor; DP WORK; Institut pro restorativní justici; LIGHTHOUSE spolek; Mezinárodní vězeňské společenství; Nová šance, z.s.; Romodrom o.p.s.; RUBIKON Centrum, z.ú.; Společnost Podané ruce o.p.s;  ŠANCE P.R.O. a VOLONTÉ CZECH.

Informační leták k Lince naleznete zde

Výzva Asociace organizací v oblasti vězeňství ke zvýšené podpoře preventivních opatření ve vězeňských zařízeních

Dne 3. dubna 2020 zaslala Asociace organizací v oblasti vězeňství, kde je zakládajícím členem i Český helsinský výbor dopis premiérovi ohledně situace v českém vězeňství. Text dopisu zveřejňujeme níže.        

          V Praze dne 2. dubna 2020

Vážený pane premiére,

Česká republika, stejně jako celý svět, se vyrovnává s mimořádně náročnou situací způsobenou pandemií COVID-19. Novým hrozbám čelí i vězeňství, jehož úkolem je kromě zajištění výkonu trestu, vazby a zabezpečovací detence i – v současné době tak zásadní – ochrana zdraví jednotlivce a společnosti.

Uzavřené prostředí věznic s velkou kumulací osob vytváří rizikové prostředí pro šíření infekce. Věznice mají navíc omezené možnosti dodržovat přísná hygienická opatření, která jsou v době pandemie vyžadována. Tyto limity pramení ze samotné kumulace velkého počtu osob, z omezené infrastruktury věznic ve smyslu hygienického zázemí a v neposlední řadě z dlouhodobého nedostatku zdravotnického personálu. Výše uvedené limity bohužel nelze vykompenzovat ani obrovským nasazením pracovníků Vězeňské služby ČR, za které jim bezesporu patří velké uznání.

V ČR je aktuálně vězněno více než 21 000 osob. Téměř 1000 z nich je ve věku nad 60 let, řada dalších trpí chronickým onemocněním a patří tak z hlediska zdravotních rizik k velmi ohroženým skupinám. Výkon trestu zpravidla probíhá ve věznicích s kapacitou několika stovek osob (odsouzených i zaměstnanců), jednu celu běžně sdílí až 10 odsouzených.

Přeplněnost věznic (ve třetině vězeňských zařízení převyšuje přeplněnost 110 %) je dlouhodobým problémem, jehož závažnost se v současné době projevuje vysokým rizikem nekontrolovatelného šíření infekce. V ohrožení jsou v první řadě vězněné osoby, pracovníci věznic a jejich rodiny, ale v důsledku i celá společnost.

Obracíme se proto na Vás jako členy vlády s žádostí, abyste ochraně zdraví vězněných osob a zaměstnanců Vězeňské služby ČR i dalších justičních složek věnovali zvýšenou pozornost.

Předkládáme následující doporučení:

1. Věnovat zvýšenou pozornost prevenci šíření koronaviru ve vězeňských zařízeních, zejména poskytnutím adekvátních ochranných pomůcek, hygienického vybavení, přednostního přístupu k testování a další nezbytné materiální podpory pro pracovníky věznic a vězněné osoby.

2. Efektivně využívat dostupné nástroje k uvolnění části vězeňských kapacit.  Tyto kroky realizovat v úzké provazbě s dalšími opatřeními, která eliminují jejich možný negativní dopad na ochranu zdraví a bezpečnost společnosti. V tomto smyslu navrhujeme zejména širší využití a podporu následujících postupů a opatření:

  • využití institutu odkladu nástupu trestu odnětí svobody, nenařizování nových nástupů do výkonu trestu odnětí svobody,
  • využití videokonferencí dle trestního řádu pro případy projednání podmíněného propuštění z trestu odnětí svobody před soudem, namísto odložení nařízených jednání (všechny krajské soudy a některé okresní soudy k tomu mají technické vybavení),
  • ve vhodných případech využití možnosti přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení,
  • využití zákonných možností nahrazení vazby instituty, které trestní řád připouští.

Snížení počtu vězněných osob doporučuje řada mezinárodních institucí (WHO, OSN, Penal Reform International či americký Vera Institute of Justice). Primárním cílem je uvolnění části vězeňských kapacit, což umožní lépe zajistit ochranu věznic před šířením infekce, samozřejmě za současného zvážení zdravotních i společenských potřeb. Některé země již přistoupily k propuštění části vězňů (např. Itálie, Irán a některé státy USA), řada dalších je zvažuje (např. Velká Británie, Nizozemsko, Skotsko a Irsko). Návrh amnestie části vězněných osob byl zvažován také v ČR.

Doporučujeme vyhnout se plošným řešením a dostupné nástroje (kromě amnestie lze využít např. náhradu trestu odnětí svobody domácím vězením, podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody, odklad nástupu trestu odnětí svobody) cílit na osoby s dobrou prognózou integrace na svobodě (osoby s menší společenskou nebezpečností) a osoby nejvíce ohrožené nákazou z hlediska věku či zdravotního stavu.

K účelnému využití těchto nástrojů je zapotřebí součinnosti justičních složek (soudů, Probační a mediační služby, státních zastupitelství) a dalších subjektů (zejména sociálních kurátorů v obcích, poskytovatelů služeb pro propuštěné osoby). I těm je potřeba poskytnout podporu k postupné obnově chodu jejich práce a zajistit jim ochranné prostředky pro výkon práce s pachateli. Ekonomické a sociální dopady pandemie onemocnění COVID-19 se projeví mj. zhoršením podmínek pro začlenění do společnosti u osob propuštěných z věznic i u odsouzených, kteří vykonávají tresty na svobodě.

Jsme si plně vědomi náročnosti současné situace pro celou zemi i samotnou vládu. Chceme Vás ujistit, že neziskové organizace v oblasti vězeňství, stejně jako v dalších oblastech, reagují na aktuální potřeby a problémy, jejichž řešení mohou být nápomocny. Předmětem této výzvy je však řešení problému, v němž sehrává klíčovou a nezastupitelnou roli stát.

Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) je dobrovolné seskupení organizací a odborníků, vzájemně sdílejících znalosti a zkušenosti a usilujících o progresivní změny v oblasti integrace trestaných osob do společnosti a obnovy trestným činem narušených vztahů. 

Účelem asociace je propojování různých aktérů v oblasti vězeňství a trestní justice a přispívání k systémovým změnám v oblasti naplňování trestní spravedlnosti. Cílem asociace je spoluvytváření systému, který zohledňuje zájmy a potřeby trestaných osob, obětí i celé společnosti. Členy AOOV jsou: Český helsinský výbor, DP WORK, Institut pro restorativní justici. LIGHTHOUSE spolek, Mezinárodní vězeňské společenství, Nová šance, Romodrom, RUBIKON Centrum, Společnost Podané ruce,

ŠANCE P. R. O., VOLONTÉ CZECH

Text dopisu premiérovi ke stažení zde

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.